Rozhovor s agentem vypadá jednoduše: napíšete obyčejnými slovy, co je potřeba udělat, a on to udělá. Stejný vstupní řádek má ale i druhý vstup. Stačí začít zprávu lomítkem / - a Claude Code hledá vhodnou položku ve svém příkazovém menu.

Tento článek se věnuje především příkazům pro ovládání session - celého vašeho aktuálního rozhovoru s agentem, od spuštění až po ukončení. Přepínají jimi model, čistí rozhovor, dívají se na jeho stav, vrací zpět nepovedený pokus. Nejsnazší je představit si je jako dálkové ovládání: session má svá tlačítka a mačkají se odděleně od rozhovoru o úkolu. Ne každý řádek s lomítkem je ale tlačítko dálkového ovládání. Přes stejné menu se spouští i hotové scénáře a prompty připojených nástrojů. V rozhraní se jim říká skills a workflows; ty mohou agentovi předat plnohodnotný úkol a měnit projekt.

Dál se podíváme na to, jak najít libovolný příkaz za dvě sekundy, kterých dvanáct stojí za to znát hned od začátku, které z nich můžete mačkat klidně a jen ze zvědavosti, a které mohou přepsat soubory na disku.

Dva způsoby, jak mluvit s agentem

Volný text zadává úkol. "Přidej na stránku kontaktní formulář" - agent přečte soubory, rozhodne, co změnit, a změní to.

Vestavěné příkazy z této sekce ovládají session. /model mění model, /clear začíná rozhovor od začátku, /status ukazuje, s čím právě pracujete. Soubory projektu se přitom většinou vůbec nedotknou.

Jedno technické pravidlo, kvůli kterému občas vzniká zmatek: příkaz se rozpozná jen na úplném začátku zprávy. Lomítko uprostřed věty je obyčejný znak, žádný příkaz tam není. A všechno, co následuje za jménem příkazu, se stává jeho argumentem:

Co jste napsaliJak to agent přečte
přidej na stránku kontaktní formulářúkol obyčejnými slovy, lomítko tam vůbec není
/compact nech všechno o rozvržení formulářepříkaz, a všechno po jeho jméně je argument
oprav cestu src/main/index.htmllomítka tam jsou, ale ne na začátku, takže žádný příkaz
Příkaz během odpovědi se neztratí

Odešlete-li příkaz, zatímco agent ještě odpovídá, zařadí se do fronty a spustí se, jakmile dokončí aktuální krok. Některé příkazy fungují jinak a spustí se hned, aniž by odpověď přerušily - například /status.

Jak najít potřebný příkaz

Seznam se nemusíte učit nazpaměť, a to je asi to hlavní, co si z článku odnést 😅. Napište / na prázdný řádek - otevře se menu se všemi dostupnými příkazy. Přidáte pár písmen, seznam se přefiltruje, Tab přijme zvýrazněnou nápovědu.

Chcete-li místo menu spíš vysvětlení, je tu /help. Odpovídá na otázku "co tu vlastně všechno je".

V menu neleží jen vestavěné příkazy. Patří tam i skills, workflows a prompty z pluginů a připojených nástrojů. Nejsou to ovládací tlačítka, ale hotové scénáře: dávají agentovi instrukce, mohou spouštět nástroje a měnit projekt. Sada tedy roste spolu s projektem a doplnit si ji můžete i sami - to je ale samostatné téma, ne tohoto článku.

A hned jedna poznámka, aby vás to později nepřekvapilo: seznam je pro každého jiný. Část příkazů závisí na platformě, tarifu a na tom, co je k projektu připojeno. Nenašli jste u sebe řádek z tabulky níže? To je normální, ne chyba.

Základní sada na první dobu

Dvanáct příkazů, které vydrží na dlouho. Nazpaměť je učit nemusíte, stačí je jednou přečíst a vědět, že existují.

PříkazCo děláKdy se hodí
/helpnápověda a seznam dostupných příkazůzapomněli jste, co máte po ruce
/statusverze, model, účet, připojenínení jasné, s čím vlastně právě pracujete
/doctorkontrola instalace a nastavení: PATH, duplicitní instalace, nečitelné soubory nastavení; nalezené nabízí opravit, ale změny provede až po vašem potvrzeníagent se spustí, ale chová se divně
/modelpřepnout modelúkol vyžaduje jiný model
/idestav propojení s editoremplugin je připojený, ale chová se jinak
/contextco přesně zabírá okno kontexturozhovor se rozrostl a chcete vědět, čím
/clearzačít rozhovor od čistého listuzměnili jste úkol
/compactsbalit rozhovor do stručného shrnutírozhovor je dlouhý, ale úkol zůstává stejný
/rewindvrátit se k dřívějšímu bodu rozhovoru nebo kóduposlední pokus všechno pokazil
/resumepřepnout na jiný uložený rozhovorpotřebujete se vrátit ke včerejší práci
/costkolik jste utratili, totéž co /usagezajímá vás, kolik session stojí
/exitukončitkonec práce

Zvlášť k /rewind: má aliasy /undo a /checkpoint. Takže pokud ze zvyku napíšete "undo", bude to fungovat taky.

Co příkaz mění, a co jen ukazuje

Sada z tabulky se dělí do tří skupin, a rozdíl mezi nimi je důležitější, než se na první pohled zdá.

  • Jen ukazují. /help, /status, /context, /cost, /ide. Nic nemění ani v projektu, ani v rozhovoru. Mačkat je můžete, kolikrát chcete.
  • Mění rozhovor nebo nastavení agenta, ale ne soubory projektu. /clear, /compact a /resume pracují jen s tím, co má agent v hlavě: první dva s aktuálním rozhovorem, třetí ho vymění za jiný. /model mění model a pamatuje si volbu pro nové session. /exit zavírá session, rozhovor přitom zůstává uložený.
  • Mohou změnit soubory na disku. /rewind a /doctor. První je jediný, který vrátí kód do dřívějšího stavu. Druhý se kódu nedotýká, ale může navrhnout úpravy v nastavení, a také v CLAUDE.md a skills projektu, a provede je jen po vašem potvrzení.
Pozor na /rewind

Je to jediný příkaz základní sady, který mění kód na disku. Jeho menu vás nechá vybrat bod, ke kterému se vracíte, a co přesně vrátit: kód, rozhovor, nebo obojí. Přečtěte si, co je vybrané, než stisknete: zmizí úpravy, které agent udělal svými editačními nástroji po tomto bodě. Úpravy subagentů sem obvykle nepatří. To, co udělal příkazy v terminálu - rm, mv, skripty - a vaše vlastní úpravy v souborech, kterých se agent nedotkl, návrat zpět nechává být; ty budete muset vrátit jinak.

A když už jsme u ztrát. /clear nic nemaže: ani soubory projektu, ani předchozí rozhovor. Soubory zůstávají na disku přesně tam, kde byly, rozhovor zůstává uložený a lze se k němu vrátit. Prostě pokračujete od čistého listu.

Příkaz, přepínač a klávesová zkratka

Ovládání je rozdělené do tří různých míst, a právě tady obvykle vzniká zmatek.

Spouštěcí přepínač se píše do terminálu, když session ještě neexistuje, zatímco lomítkový příkaz a klávesová zkratka fungují uvnitř už otevřené sessionŽádná sessionSession je otevřenáPřepínačLomítkový příkazKlávesová zkratkaclaude --resume/resumeEsc Esc
Vlevo se píše v terminálu, vpravo - do vstupního řádku už otevřeného agenta

Hranice vede podle spuštění. Vlevo od ní agent ještě neexistuje a není s kým mluvit - tam funguje jen přepínač. Vpravo je agent otevřený a oba vstupy vedou dovnitř stejné session.

Lomítkový příkaz funguje uvnitř už spuštěné session. Agent je otevřený, píšete mu do vstupního řádku.

Přepínač se zadává při spuštění, když session ještě neexistuje. Nepíše se do řádku agenta, ale do terminálu, vedle příkazu claude - a není to samostatný příkaz, jen doplněk k běžnému spuštění:

claude              # běžné spuštění, čistý list
claude --continue   # pokračovat v posledním rozhovoru v této složce
claude --resume     # vybrat rozhovor ze seznamu

Agent se spustí tak jako tak. Přepínač jen říká, kde začít: s prázdným rozhovorem, nebo s jedním z předchozích.

Nejnázornější je dvojice, která dělá totéž ze dvou různých míst:

claude --resume     # seznam rozhovorů, ještě před spuštěním session
/resume             # stejný seznam, zevnitř už otevřené

Klávesové zkratky jsou třetí místo. Je jich málo, ale zachraňují situaci častěji než příkazy:

  • Esc přeruší aktuální odpověď. Práce se přitom neztrácí, agent prostě zastaví;
  • Esc Esc na prázdném řádku otevře menu pro návrat zpět, totéž co /rewind;
  • Tab přijme nápovědu automatického doplňování;
  • Shift+Tab přepíná režim přístupu, tedy jak samostatně agent upravuje soubory, aniž by se vás ptal.

U dvojitého Esc je jeden háček, na který narazí každý. Menu pro návrat zpět se otevře, jen když je vstupní řádek prázdný. Pokud jste už něco napsali, první dvojité Esc jen smaže napsané. Text se přitom neztrácí: putuje do historie vstupu a šipka nahoru ho vrátí.

K čemu je to v každodenní práci

Ovládací příkazy z tohoto článku nejsou o tom, jak lépe vysvětlit úkol. Pomáhají udržet session ve funkčním stavu. Celé menu po / je přitom širší: skills a workflows mohou spouštět rovnou úkoly. Pár věcí, které stojí za to si odnést:

  • kvalitu odpovědi na libovolný úkol těmito ovládacími příkazy nezlepšíte. Ta pořád závisí na tom, co jste napsali obyčejnými slovy;
  • když se něco pokazí, postup bývá stejný: /status, abyste pochopili, s čím pracujete, /context, abyste viděli, čím je rozhovor zaplněný, a teprve pak volba mezi /clear, /compact a /rewind;
  • vestavěné příkazy rozhraní spouštíte vy sami. Skill se může připojit automaticky, pokud jeho popis odpovídá úkolu; to je ale instrukce agentovi, ne tlačítko pro ovládání session;
  • menu po / roste spolu s projektem. Připojíte plugin, přidáte skill - v seznamu se objeví řádky, které tam včera nebyly;
  • /doctor stojí za to mít v hlavě zvlášť: nedívá se na kód projektu, ale na instalaci a nastavení agenta, může navrhnout zkrátit CLAUDE.md a bez vašeho "ano" nic nemění. Pokud se claude chová divně hned od spuštění, je rozumné začít právě u něj. A pokud se claude vůbec nespustí, není kam příkaz napsat - pak v terminálu claude doctor: ukáže jen diagnostiku, nic neopravuje.
Jméno příkazu si nemusíte pamatovat

Napište / a první písmena toho, co chcete udělat. Menu se přefiltruje samo - je to rychlejší než vzpomínat na přesný zápis a spolehlivější než hledat na internetu.


Obsah menu závisí na verzi Claude Code, platformě a tarifu, takže váš seznam se může od toho zde popsaného lišit. Svou aktuální sadu vždy ukáže /help.