Co z modelu dělá agenta

Přepnuli jste model příkazem /model, zopakovali úlohu a odpověď byla jiná. Ale agent přečetl CLAUDE.md stejně jako předtím, o povolení před spuštěním příkazu požádal také a hook se spustil jako dřív. To znamená, že nic z toho není součástí modelu.

Podíváme se, kde končí model a začíná program kolem něj. Pomůže vám to pochopit, co zkontrolovat, když agent chybuje.

Model a obal

Model zpracuje předaný kontext a vytvoří odpověď nebo požadavek na nástroj. Například vybere soubor, který má přečíst, a příkaz, který má spustit. K provedení těchto akcí je potřeba program kolem modelu: přistupuje k souborům, spouští příkazy a vrací modelu výsledky.

V anglických materiálech se takovému programu říká harness. Doslova to znamená "postroj" (ano, ten koňský), česky se ale lépe hodí obal. Dokumentace Anthropic to říká přímo: Claude Code je obal a Claude je model uvnitř. S výrazem harness se setkáte i v článcích o agentech obecně, takže stojí za to si ho zapamatovat.

Obal na schématu shromažďuje kontext, kontroluje oprávnění a provádí požadavky modelu na nástroje. Šipka pod modelem znázorňuje cyklus: výsledek nástroje se vrátí do kontextu a model vybere další krok, nebo dokončí odpověď. Hotová odpověď ještě nedokazuje, že je úloha vyřešená - výsledek je potřeba ověřit.

Co jste už nastavovali

Takhle se části obalu projevují v Claude Code. Soubory a příkazy v pravém sloupci vám pomohou najít jednotlivé mechanismy v projektu nebo relaci.

CLAUDE.md a skills dávají modelu pokyny. Model může pravidlo špatně pochopit nebo ho přehlédnout. Kontrola oprávnění a příkazy nastavené v hooks se vykonávají programově: výsledek závisí na zadaných podmínkách a samotných příkazech.

Plugins v tabulce nejsou, protože nejde o samostatnou součást, ale o balíček: několik skills, příkazů nebo hooks, které se instalují najednou.

Jeden model, různé chování

Představte si webový chat bez přístupu k vašemu projektu a terminálu. Má vlastní obal: historii konverzace, rozhraní, někdy také vyhledávání na internetu nebo nahrávání souborů. V takovém chatu může model vysvětlit úpravu a ukázat kód, zatímco Claude Code s přístupem k projektu ji může zapsat do souboru. Model je stejný, možnosti se liší, protože se liší program kolem něj.

S příkazem /model je to naopak. Model se změní, obal zůstane stejný, takže pravidla, nástroje a žádosti o oprávnění nikam nezmizí.

Na modelu závisí, jak pochopí úlohu, vybere nástroje a vyhodnotí jejich výsledky. Obal shromažďuje kontext, zpřístupňuje nástroje a kontroluje oprávnění. Model může například požádat o chybějící soubor a obal ho přečte a vrátí jeho obsah.

Co upravit, když agent chybuje

Jednorázovou chybu nejsnáze opravíte krátkou poznámkou: "tohle není správný soubor, podívej se do src/utils.js". Pokud se ale chyba opakuje v každé relaci, zkontrolujte pokyny a dostupná data. Možná musíte pokaždé znovu vysvětlovat stejné pravidlo.

V praxi to může vypadat třeba takhle:

• agent v každé relaci zapomene pravidlo projektu, například že se testy spouštějí příkazem npm test - zapište ho do CLAUDE.md. Důležité pravidlo je spolehlivější výslovně uložit do tohoto souboru než spoléhat na připomínku v konverzaci;
• stejný postup vysvětlujete už potřetí - je čas převést ho do skillu. Agent si může pokyn načíst podle úlohy. V průběhu práce ověřte, že se skill spustil; pokud ne, zavolejte ho sami příkazem /skill-name, kde místo skill-name dosadíte jeho skutečný název;
• agent hádá, protože nemá potřebná data - předejte mu je: přidejte soubor do kontextu pomocí @ nebo připojte externí službu přes MCP. Domlouváním se hádání nevyřeší;
• agent napíše "hotovo", ale nespustí kontrolu - hook pro událost Stop může spustit testy sám, bez rozhodnutí modelu. Výsledek práce posuzujete pořád vy, podle výstupu příkazu, ne podle zprávy;
• potřebná data jsou dostupná a agent si je přečetl, ale v náročném uvažování se ztrácí - vyzkoušejte jiný model příkazem /model a porovnejte výsledek na stejné úloze.