V článku si osvojíte základní pracovní postup, který se každý den opakuje: získat kopii projektu, uložit změny (commit), odeslat je na GitHub (push) a nastavit ignorování nepotřebných souborů pomocí .gitignore. Stejný postup za vás provádí Claude Code, když pracuje s repozitářem, takže se vyplatí mu rozumět dvojnásob.

Příklady a snímky rozhraní pocházejí z IDE JetBrains; názvy a umístění akcí se ve vaší verzi mohou lišit. Pro cvičení použijte samostatný výukový repozitář. V pracovním projektu dodržujte jeho pravidla pro větve, commity a odesílání změn.

Klonování projektu

Repozitář na GitHubu už máte a teď potřebujete získat jeho místní kopii do počítače, abyste mohli začít pracovat. Tomuto procesu se říká klonování.

Krok 1. Spusťte IDE. Pokud máte otevřený projekt, zavřete ho přes File | Close Project. Na úvodní obrazovce (Welcome Screen) vyberte Clone Repository (nebo Get from VCS).

Ilustrace k části "Klonování projektu"

Krok 2. V otevřeném okně vložte URL repozitáře. Hodí se to, když klonujete cizí repozitář: URL zkopírujete ze stránky repozitáře na GitHubu.

Zadání URL pro klonování

Pokud klonujete vlastní repozitář, nejjednodušší je přihlásit se k účtu GitHub přímo z IDE přes Log in to GitHub. IDE otevře prohlížeč, kde se autorizujete.

Přihlašovací okno JetBrains IDE na GitHubu

Na otevřené stránce klikněte na zelené tlačítko Authorize JetBrains. Pak můžete vybírat své repozitáře přímo ze seznamu v IDE. Vyberte požadovaný projekt a klikněte na Clone.

Seznam repozitářů ke klonování

Krok 3. Rozhodněte, zda projektu důvěřovat. U známého vlastního repozitáře můžete zvolit Trust Project. U neznámého si nejdřív projděte jeho obsah a pokyny ke spuštění: důvěra umožňuje IDE provádět akce projektu.

Krok 4. Otevřete projekt. Ve Windows může IDE nabídnout výjimky pro antivirový program, aby urychlilo indexování. Pro výuku Gitu nejsou nutné; kvůli klonování nevypínejte ochranu.

Nastavení výjimek antivirového programu

Uložení změn - commit

commit je snímek, uložený stav projektu v konkrétní chvíli. Představte si ho jako uloženou pozici ve hře: když se něco pokazí, můžete se k ní kdykoli vrátit. Každý commit má jedinečný identifikátor a zprávu popisující změny.

Postupné snímky v historiiABCD
Postupné snímky v historii

Historie commitů: každý nový commit navazuje na předchozí a společně tvoří časovou osu vývoje projektu.

Krok 1. Proveďte změny. Otevřete soubor README.md a přidejte popis projektu. Jakmile začnete soubor upravovat, IDE zvýrazní jeho název na panelu projektu modře. Soubor se změnil, ale změny ještě nejsou uložené v Gitu. Vedle upravených řádků IDE zobrazí barevný pruh: zelený u přidaných řádků a modrý u změněných.

Zvýraznění upraveného souboru

Otevřete kartu Commit a podívejte se na změněné soubory. Ve výchozím režimu JetBrains jde o seznamy změn (changelists); samostatnou Git staging oblast zapnete v nastavení. Zaškrtnuté položky v tomto okně si nepleťte s indexem, který jste už připravili v terminálu.

Okno Commit v IntelliJ IDEA

Co tu vidíme:

  • Changes - soubory, které Git už sleduje a které se změnily (v našem případě README.md);
  • Unversioned Files - nové soubory, které Git vidí ve složce projektu, ale zatím je nesleduje.

Krok 2. Zkontrolujte vybraný diff. Nové soubory v Unversioned Files zatím nejsou sledované. Výsledky sestavení, cache a osobní nastavení se obvykle vylučují přes .gitignore. Společná nastavení projektu mohou být uložená v Gitu, proto si před ignorováním celé složky .idea/ ověřte pravidla projektu.

Krok 3. Vytvořte commit. Zadejte srozumitelnou zprávu, například docs: Describe the project in README, zkontrolujte vybraný diff a klikněte na Commit. Pokud jsou zapnuté kontroly před commitem, počkejte na výsledek. Otevřete Git Log a ověřte, že nový commit obsahuje správný soubor.

Úspěšný commit
Jak do toho zapadá Claude Code

Když Claude Code navrhne vytvořit commit, ve skutečnosti jde o příkaz git commit s vybranými soubory a zprávou. Zvyk kontrolovat seznam souborů se hodí i tady: ověřte, že Claude chce zaznamenat právě to, co potřebujete, přečtěte si zprávu commitu a návrh přijměte, nebo ho upravte.

Odeslání změn na GitHub - push

Vaše commity jsou zatím uložené jen v počítači. Chcete-li je sdílet s týmem nebo uchovat na bezpečném místě, odešlete je do vzdáleného repozitáře na GitHubu.

  • Místní commity
  • git push
  • Vzdálená větev

Push aktualizuje vybranou vzdálenou větev vašimi commity. Nestahuje cizí práci ani neodesílá necommitované soubory.

Krok 1. Klikněte na Push. Tlačítko Push je na hlavní horní liště (Main Toolbar) a vypadá jako šipka nahoru a doprava.

Tlačítko Push na Main Toolbar

Krok 2. Zkontrolujte a potvrďte. Otevře se okno se všemi commity připravenými k odeslání. Je to poslední příležitost ověřit, že odesíláte opravdu to, co chcete. Klikněte na Push.

Potvrzovací okno Push

Po úspěšném odeslání IDE zobrazí oznámení. Zkontrolujte v něm repozitář a cílovou větev: v tomto cvičení je to origin/main. Text oznámení závisí na verzi IDE.

Krok 3. Ověřte výsledek na GitHubu. Otevřete stránku repozitáře na GitHubu v prohlížeči - uvidíte tam své změny i soubory.

Jak do toho zapadá Claude Code

Claude Code může změny odeslat za vás (git push). Nezapomeňte: na server se odešle to, co už je zaznamenané v commitech. Kontrolou commitu, tedy toho, co se dostalo do snímku, zároveň určujete, co se objeví na GitHubu.

Ovládání Gitu

V IDE je samostatné okno nástrojů Git a také rychlé akce na horní liště. Je to vaše centrum správy verzí. Nejdůležitější tlačítka:

Ovládací prvky Gitu v IDE
  • Commit (fajfka) - otevře panel pro uložení změn;
  • Push (šipka nahoru/doprava) - okno pro odeslání commitů na GitHub;
  • Branches - widget pro správu větví (v levém horním rohu);
  • Show Git Log - celá historie commitů projektu, váš osobní stroj času.

Získání aktualizací

Update Project stáhne změny a začlení je do místní větve; IDE podle nastavení použije merge nebo rebase. Před aktualizací uložte nedokončenou práci a zkontrolujte zvolený způsob aktualizace.

Před novým úkolem zkontrolujte stav souborů a zda je potřebná větev aktuální. Pokud přibyly cizí commity, stáhněte je a začleňte podle pravidel projektu. Aktualizace může vyžadovat vyřešení konfliktů; nezaručuje, že se v budoucnu neobjeví další.

Ignorování nepotřebných souborů - .gitignore

Pokud v projektu vznikají pomocné soubory nebo výstupy sestavení, které nechcete omylem dostat do repozitáře, přidejte je mezi výjimky. V kořeni projektu k tomu slouží speciální soubor .gitignore.

Co se obvykle ignoruje a proč

Téměř každý technologický stack má soubory, které do Gitu nepatří, protože jsou jedinečné pro váš počítač nebo se znovu generují při sestavení:

  • složky sestavení (například build/, dist/) - výstupy kompilace, které lze snadno znovu vytvořit;
  • cache správce balíčků a závislosti (například node_modules/) - mohou zabírat stovky megabajtů a jsou specifické pro váš systém;
  • osobní nastavení IDE, například stav pracovního okna. Ve složce .idea/ mohou být i společná nastavení projektu, proto ji ignorujte celou jen tehdy, pokud to odpovídá pravidlům projektu;
  • soubory operačního systému (.DS_Store, Thumbs.db) - pomocné soubory, které OS vytváří automaticky.

Jak ručně přidat soubor mezi ignorované:

Krok 1. Představte si, že jste vytvořili místní soubor notes.txt s pracovními poznámkami. Klikněte na něj pravým tlačítkem ve stromu projektu.

Vytvoření dočasného souboru

Krok 2. V nabídce vyberte Git -> Add to .gitignore -> Add to .gitignore. Tato volba přidá vybraný soubor do .gitignore v kořeni projektu.

Přidání do .gitignore přes nabídku

Pokud soubor .gitignore ještě neexistuje, IDE nabídne, že ho vytvoří - souhlaste.

Krok 3. IDE automaticky přidá název souboru do .gitignore.

Soubor přidaný do .gitignore

Nesledovaný soubor, který odpovídá pravidlu, obvykle zmizí ze seznamu k přidání; barva v IDE závisí na motivu. Není to ochrana před vynuceným přidáním ani způsob, jak odstranit něco, co už je v historii. Pokud má pravidlo platit pro všechny, přidejte do commitu i samotný .gitignore.

Pozor

Pokud je soubor už sledovaný. Přidání do .gitignore sledování nezastaví. Příkaz git rm --cached cesta-k-souboru odstraní soubor z indexu a ponechá pracovní kopii; tuto změnu pak zaznamenejte v commitu. Dřívější verze zůstanou v historii. U tajného údaje nejdřív odvolejte přístup, který poskytuje; samotné ignorování nestačí.

Pravidla pro .gitignore

Soubor obsahuje vzory názvů souborů a složek, které má Git ignorovat. Prázdné řádky se ignorují a komentář začíná znakem #.

  • * - zastupuje libovolný počet znaků. Například *.log ignoruje všechny soubory s příponou .log;
  • / na konci vzoru označuje složku. Například build/ ignoruje veškerý obsah složky build;
  • ! na začátku řádku obrací pravidlo. Například při pravidle *.log řádek !important.log tento soubor z pravidla vyjme; Git ho začne sledovat až po přidání;
  • ** mezi lomítky odpovídá libovolnému počtu vnořených složek, včetně žádné. Například logs/**/*.log najde logs/a.log i logs/2026/09/a.log.

Ukázkový soubor .gitignore

# Složky sestavení a cache
build/
dist/
node_modules/

# Osobní stav IDE (JetBrains)
.idea/workspace.xml

# Soubory operačního systému
.DS_Store
Thumbs.db

Hotové šablony

Tyto soubory nemusíte psát od začátku - jsou k dispozici hotové šablony ověřené komunitou:

  1. kolekce souborů .gitignore od GitHubu pro různé jazyky a frameworky: https://github.com/github/gitignore;
  2. gitignore.io - webová služba, která vytvoří soubor .gitignore pro vaše technologie (stačí zadat jazyk, OS a IDE).

Jak to funguje s Claude Code

Každodenní pracovní postup je přesně to, co za vás Claude Code umí projít. Zaměřte se na tyto věci:

  • Claude může sám vytvořit commit a provést push - zkontrolujete, co se do commitu dostalo, a přečtete si zprávu;
  • dobře nastavený .gitignore pomáhá vyřadit nepotřebné soubory, ale před commitem stejně zkontrolujte vybrané soubory;
  • před aktualizací zkontrolujete stav větve a nedokončenou práci, po ní pak výsledek sloučení.
Jak do toho zapadá Claude Code

Než potvrdíte commit nebo push, podívejte se na diff, který vám Claude Code ukazuje. Je to stejná kontrola jako zaškrtávání položek v okně Commit, jen změny připravuje Claude. Do historie a na server se tak dostane jen to, co jste opravdu schválili.

Předchozí článek: Úvod do Gitu a GitHubu · Následující článek: Větve a slučování v Gitu